MyslÃte si, že jeÅ¡tÄ› existuje hodnÄ› lidÃ, kteřà by si přáli mÃt automobil, ale nemajà na to penÃze? Já si myslÃm, že hlavnÄ› mezi ty lidi patÅ™Ãm já. Já si opravdu hodnÄ› pÅ™eji mÃt automobil, ale jak už je známo a celá rodina to vÃ, že já ho mÃt nemůžu. A to hlavnÄ› ze zdravotnÃch důvodů, kdy mi Äasto vypadává cit v ruce a jeÅ¡tÄ› navÃc na pravé oko Å¡ilhám, takže je to velice smutné, protože já už jsem se musela smÃÅ™it s tÃm, že vlastnÄ› nikdy automobil mÃt nebudu. A je to pro mÄ› velice hrozné, protože jako dospÃvajÃcà jsem velice se těšila, až budu moct Å™Ãdit a budu mÃt Å™idiÄské oprávnÄ›nÃ, a to hlavnÄ› kvůli tomu, že jsem chtÄ›la rozvážet poÅ¡tu a nebo pizzu.
To byl vždycky můj sen. Nebo že bych také mohla být taxikářka? Protože už jako malá holka a jako dospÃvajÃcà jsem už také Å™Ãdila, a to jenom s kamarády, i když mi bylo tÅ™eba jenom patnáct nebo Å¡estnáct let, vždycky jsme Å™Ãdili na takových odlehlých silnicÃch, kde nás samozÅ™ejmÄ› nikdo nechytl. A dÄ›lali jsme to takhle asi dva roky a já jsem si byla jistá, že Å™ÃdÃm opravdu perfektnÄ›. MyslÃm si, že by opravdu nikdo nepoznal, že už Å™ÃdÃm celé dva roky a že jsem opravdu Å¡ikovná. Jenomže jak už to tak bývá, tak jsem mÄ›la úraz, ale nebyl to úraz kvůli autu, ale bylo to na kole. Já jsem si tam zpÅ™etrhala na levé ruce nÄ›jaké vazy a jeÅ¡tÄ› jsem mÄ›la poÅ¡kozenou hlavu, takže to nakonec dopadlo tak, že i když ruku vám nenà v pořádku, ale tak dvakrát nebo tÅ™ikrát dennÄ› mi v nà vypadne cit, že vůbec v nà nic neudržÃm.
Takže kolikrát mi i vypadne skleniÄka. Je to docela hrozné, protože i psanà na poÄÃtaÄi nebo i psanà na papÃr tužkou mi dÄ›lá veliké problémy. I ve Å¡kole mÄ› to opravdu hodnÄ› obtěžovalo a dokonce nemůžu vykonávat Å¡edesát procent typu zamÄ›stnánÃ, protože když budu mÃt nÄ›co v ruce a náhodou mi to spadne a rozbije se to, tak to bude samozÅ™ejmÄ› veliký problém. JeÅ¡tÄ› uvidÃm, jestli se s tÃm nÄ›co dá dÄ›lat operativnÄ›, že bych potom mohla mÃt koneÄnÄ› automobil, ale vidÃm to zatÃm ÄernÄ›.Â